Nejzákeřnější vyhrává...!
Měli jste někdy sen, ve kterém sedíte v kokpitu závodního auta, uháníte závratnou rychlostí po dálnici, ostatní jezdci jsou daleko za vámi. Sešlápnete plyn a k podlaze. Cílová pásku se už rýsuje na horizontu před vámi. Když tu najednou výbuch a zpoza levého patníku se kvám přirítí kus obrovské skály a z vašeho roky tuňeného mazlíčka vám udělá jednu velkou slisovanou placu. Ne? Tak to jste asi ještě neměli tu čest se hrou, která se dá klidně nazvat závody nové generace: potlesk pro Split/Second!
Split/Second znamená v překladu do matřského jazyka „zlomek vteřiny“. Přesně to vysithuje povahu hry. Tady totiž každá vteřina může mít hodnotu zlata.
Split/Second si na nic nehraje. Už od oznámení neslibovalo nějaký zvlášť vypilovaný jízdní model, licence nebo reálné trati. Sází hlavně na zábavu, a svým arkádovitým pojetím boduje. Ale pěkně od začátku...
Split/Second je závodní hra, ovládáte jedno auto a v snažíte se zvítězit v různých módech. 
Hned úvodní menu je dost stylové a vlastně celá hra se nese v takovém filmovém duchu. V hlavním menu máte na výběr z několika možností, krom tradičních Options, Exit a podobně je tu mód Season, Quick Play, Online, LAN a dokonce Split Screen. Mód Season zastává roli klasické kariéry, přičemž vás úvodní video uvede do hry (ďeje lze-li to tak říci) a začne tutoriál. Hlavní princip hry je samozřejmě dojet do cíle jako první. Před sebou máte vždy trať, která je obestavěna budovami, letadly, věžemi, zkrátka bohatým okolím. A má to svůj význam. Hlavním tahákem Split Second bylo využití zničitelného okolního světa na odstavení soupeřů. A jak že to funguje? Jednoduše. Jakmile vyjedete na trať objeví se vám dole v HUDu lišta, která se s tím jak projíždíte tratí naplňuje. Lišta je složená ze tří částí, dvou modrých a jedné červené. Ty se naplŇují podle toho jak „akčně“ jedete. Když uděláte nějaký smyk nebo drift přibyde vám trochu modré. Stejně tak za nějaké skoky, nebo držení se v těsném závěsu za soupeři. Jakmile se vám lišta naplní stačí zmáčknout tlačítko (standartně Rctrl) a tím spustit ničení soupeřů. Možností zničení soupeřů je opravdu mnoho, v každé trati jsou nové. Každopádně se při tom můžete těšit na výbuch, ať už na protijezdce spadne dům, kameny, most, nebo se na něj zřítí loď či letadlo, je na co se dívat. Samozřejmě podobnou možnost mohou využít i soupeři, takže nikdy nevíte, kdy vedle vás něco vybuchne nebo kdy vás něco smete ze silnice. Kdykoliv někoho zničíte nebo někdo zničí vás nezoufejte, za několik vteřin se vrátíte naprosto opraveni na trať. To jsme se bavili o tom, co se stane když se vám naplní modrá část lišty, když se vám povede naplnit i ta červená, dostanete možnost zničit víc oponentů zaráz, to se hodí když jste například na úplném chvostu startovního pole. Když dokončíte tutoriál, ve kterém vás samozřejmě všechny tyto praktiky naučí, čeká vás menu. V tom si můžete vybrat šampionát na který byste se rádi podívali. Každý ze šampionátů začíná videem ve kterém je přestavena nová disciplína. Ze začátku máte pouze ze dvou disciplín a to závod a eliminace. První z nich je tradiční soutěž o to kdo dojede první, ve druhé je vašim úkolem nebýt nikdy poslední, jelikož pokud je někdo poslední déle než minutu tak vypadává. Poté s každým novým šampionátem přibývají kromě nových map i nové disciplíny, ať už je to závod, ve kterém jedete sice sám, ale všechno kolem vás vybuchuje a snažií se vás dostat, nebo závod s trucky naloženými až k prasktnutí trhavinou, nebo třeba přežití proti heikoptéře. Na konci každého šampionátu vás čeká závěrečný a nejtěžší závod, když ho dojedete (vyhrajete) můžete dál. Je zkrátka pořád o co hrát. Navíc se vám za určitý počet bodů (ty získáváte za umístění) odemykají nová auta. Ty jsou v podstatě rozdělené do dvou kategorií: težké a rychlé. Rychlé jsou nejlepší na závody. Těžké jsou pomalejší a odolnější, výhodné třeba na eliminaci. Auto se bohužel nedají příliš modifikovat, jediné co na nich můžete upravit je jejich barva. Tohle byl tedy mód Season. Nyní se pojďme kouknout i na ostatní. Quick Play je klasická rychlá hra. Vyberete disciplínu, trať, auto a jedete. Online mód nabízí hru po internetu. Až osm hráčů se sejde a jede na určité trati. V online módu se tratě a disciplíny vybírají automaticky, takže vás hra akorát hodí na určitý server k dalším sedmi hráčům a jedete. LAN nabízí hraní po lokální sítí, ale to asi všichni víme. Kromě výše zmíněných obsahuje hra i vypečený mód Split Screen, který si můžete s jedním kamarádem užít na jedné obrazovce, a co více dokonce na jedné klávesnici. To přesně na PC chybělo. Dává to trochu vzpomenout na časy závodních her ne-nepodobncýh hříčce Mashed, ta byla oceňována především pro hru více hráčů na jednom počítači, ale dost už bylo historie. Zpět ke hře.
Jako jediný výrazný problém se, alespoň co se ohlasů hráčů týče, jeví obtížnost. Veřejnost se dělí v podstatě na dvě skupiny. Jedna z nich tvrdí, že je hra příliš obtížná, druhá pravý opak. Já osobně si myslím, že pravda je tak někde mezi. Z vlastní zkušenosti musím říci, že některé traťe jsou pro dojetí (na prvním místě) na první pokus opravdu obtížné. Mnohokrát se mi stalo, že jsem jednu a tutéž trať jel třeba i pětkrát (a to se považuji za zkušeného hráče), ale o nějakých přehnaných nárocích bych nehovořil. Alespoň to působí jako výzva.
A teď něco techničtějšího rázu. Grafika hry je na hodně vysoké úrovni, když si nastavíte všechny parametry na maximum můžete se těšit na grafické hody. Například se svým „bratříčkem“ od studia Activison Blurem souboj o lepší grafiku vyhrává. Nejvíc se logicky sázelo na všemožné výbuchy, pády, a podobně. Sázka se vyplatila, protože to ve hře působí více než dynamicky a svěže. Co se zvuku týče tak taky není nic na vytýkání, v menu hraje dostatečně „cool“ hudba, motory řvou taky na plné otáčky a když projíždíte blízko kolem překážek pěkně to sviští.
Co do hratelnosti je hra prakticky bezchybná, působí sice daleko arkádovitěji než někteří její soukmenovci (například Flatout), ale to v tomto případě vůbec nevadí, tady jde především o zážitek a adrenalin.
Split/Second je zkrátka a dobře adrenalinová zábava, ve které je jedno, že jste 100 metrů před cílem na poslední pozici, vše se totiž může díky šikovně použité explozi změnit. 
Zkrátka a dobře Black Rock Studio zase trošičku rozčeřili stojaté vody závodních simulátorů, které se už poslední dobou kupily na sebe bez jakékoliv invence. Je to dobře, a i když má Split/Second své mouchy, tak dokáže na dlouhou dobu zabavit. Akorát se mi zdá, že si autoři mohli vydání hry načasovat trochu lépe. Skoro přesně ve stejný týden se na pulty obchodů dostala hra podobného ražení Blur a podle recenzí se rovnou pasovala do role přímého konkurenta právě recenzované hry. Inu, necháme se překvapit, prozatím sáhněte po Split/Second, neprohloupíte.
=============================================================

Ničení nepřátel	Možná lehčí arkádovost
Grafika	Match-making
Split-screen	Chybí tuning aut

Hodnocení redakce:    78%

Minimální konfigurace:

OS: Windows XP/Vista/7
Procesor:  Core 2 Duo E4300
Operační paměť: 1000 MB RAM
Grafická karta: 8600 GT
Příslušenství: DVD-ROM mechanika, klávesnice

Nick52